Konopí: rostlina obdařená mocí rozesmát i léčit!
Lidé konopí užívají již od pradávna a pěstují či sbírají tyto rostliny, které volně rostou v přírodě po téměř celé zeměkouli. Dokazuje to i přítomnost mechanismů regulujících působení konopí na lidský mozek. Vědecké výzkumy dokázaly, že díky těmto mechanismům nedochází ke vzniku fyzického návyku a ani není prakticky možné předávkovat se s fatálními důsledky. Tato rostlina byla většinou starých kultur považována za dar od Boha a uctívána jako posvátná. Naším trestním řádem je konopí považováno za stejně nebezpečnou drogu, jakou je třeba heroin, a její pouhé držení v množství větším než několik cigaret se trestá několikaletým vězením. Podle indické legendy konopí pochází z vlasů boha Višnua, ze kterých vznikla rostlina obdařená mocí rozesmát i toho nejsmutnějšího člověka na světě. Z pohledu jógy pomáhá odstranit příznaky stavu označovaného jako "zablokovaná" (málo aktivní) čtvrtá - srdeční čakra - a to tak, že léčí příčinu stavu - aktivizuje čakru a různými mechanizmy pomáhá dlouhodobě nebo trvale odstranit psychické bloky. Jde o příznaky jako: neschopnost se vcítit, projevit cit, odpouštět, vybít negativní emoce, citově komunikovat, anetická psychóza, nezúčastněnost až bezcitnost, uzavření se ze strachu před zklamáním atd. (Mgr. Darius Nosreti). Prvním historickým dokladem o používání konopí v lékařství je herbář, který byl napsán za vlády čínského císaře Šen-nunga před 5000 lety. Po tisíce let byla tato rostlina používána pro své léčebné a relaxační účinky a její požívání často tvořilo součást náboženských obřadů. Démonizace a zákazy konopí pocházejí až z 20. století a mají co dělat spíše s ekonomickými a politickými zájmy, než s jeho účinky. Není náhodou, že zákaz pěstování a užívání konopí byl v USA uzákoněn právě v době, kdy mocný chemický koncern DuPont vyvinul první umělá vlákna a potřeboval je prosadit na trhu. Úspěšným lobováním u amerických zákonodárců se mu podařilo odbourat silnou konkurenci konopných produktů a z užívání marihuany udělat symbol morálního úpadku a zlozvyk vedoucí k závislosti na tvrdých drogách. Jako jeden ze "závažných" důvodů hovořících pro přísný zákaz konopí se však uvádělo i to, že "...černoši se po vykouření marihuanové cigarety odvažují dívat bělochům přímo do očí..." Je otázkou, zdali tento "subversivní" účinek nebyl rovněž jedním z důvodů, proč i jiné vlády s takovou oblibou zakazovaly či zakazují užívání této univerzálně užitečné rostliny. Stejně jako od nepaměti i v dnešní době je konopí používáno pro své léčebné účinky, a to i v případě natolik závažných nemocí, jako jsou např. rakovina, AIDS, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, zelený zákal nebo astma, či jako doplněk léčby nemocných závislých na tvrdých drogách či alkoholu. Účinně však pomáhá i na řadu lehčích, ale nepříjemných onemocnění jako např. v případě revmatismu, zánětu žil, bronchitidy, bolestí zad, různých druhů křečí, oparů a migrén a rovněž přináší úlevu a rychlé zhojení i při tak běžných zdravotních problémech, jako jsou drobné oděrky, popáleniny, kousnutí hmyzu, různé plísně, furunkly, akné, výrony či zhmožděniny nebo menstruační bolesti. Na rozdíl od mnoha klasických léků nemá tato přírodní medicína téměř žádné škodlivé vedlejší účinky - naopak, u většiny lidí vyvolává stav pohody a dobré nálady. V současné době se ve světě ustupuje od politiky trestního postihu držení konopí pro vlastní potřebu, neboť nedávno zveřejněné vědecké studie prokázaly, že tato lehká (nenávyková) droga je jen velmi málo škodlivá, a to především ve srovnání s legálními tvrdými (návykovými) drogami, jako jsou alkohol a nikotin. Navíc se zjistilo, že přísný zákaz marihuany a její trestní postih nehrají žádnou odstrašující roli, spíše naopak - jsou přímo škodlivé - a že zrušení postihu za držení marihuany pro vlastní potřebu nemá negativní společenský dopad (viz The British Journal of Psychiatry). V USA, kde je užívání marihuany většinou velmi přísně stíháno, ji mladí lidé začínají kouřit dříve a v daleko větší míře než třeba v Holandsku, kde je její užívání zákonem tolerováno. Proto také několik států Evropské unie v posledních letech dekriminalizovalo (zrušilo trestní postih) držení a užívání konopí pro vlastní potřebu (Belgie, Itálie, Španělsko, Portugalsko) a řada dalších je toleruje v praxi (Velká Británie, Francie, Německo, severské země). V posledních měsících došlo v této oblasti ke značnému posunu i v Kanadě a ve Spojených státech, kde jako houby po dešti přibývají státy, které si již uzákonily používání konopí pro léčebné účely, nebo již předložily návrh takového zákona svým zákonodárcům (viz informační web NORML). V posledním desetiletí se značně rozšířilo pěstování konopí v přírodě nebo v místnostech pod lampou, takže velká část uživatelů si je pěstuje sama. Nedostávají se tak do styku s dealery, kteří by jim jednoho dne téměř jistě nabídli tvrdé drogy, protože na těch se nejvíce vydělává. Proto je myšlenka dekriminalizace konopí, nebo dokonce jeho legalizace, trnem v oku organizovanému zločinu, který by oddělením trhů měkkých a tvrdých drog přišel o značnou část svých zisků. Racionálnější a od emocí oproštěný přístup ke konopí rovněž umožnil zahájení seriózního a velkoplošného výzkumu jeho léčebných účinků. V současné době již v různých zemích probíhá několik takových výzkumů a první výsledky budou známy za 2-3 roky. Očekává se, že se tak konečně vědecky potvrdí jeho účinnost a značně široká škála působnosti, které již byly částečně prokázány zatím spíše ojedinělými vědeckými experimenty. To, co se vědci nyní tak usilovně snaží dokázat, je však již dávno známé čím dále tím větší populaci lidí, kteří marihuanu užívají, ať již jsou k tomu vedeni touhou po relaxaci nebo vyhledávají její léčivý efekt.