Historie Cannabis sativa L.

Čína 

Nejstarší doklady o pěstování a zpracování konopí byly nalezeny v Číně. Zde byla cannabis známa (jak dokládají více než 12 tisíc let staré hrobky) již od neolitu. Konopí bylo první surovinou pro výrobu vlákna a následně i tkaniny - bavlna se v této lokalitě začala používat až o mnoho set let později. V 3.stol př. n. l. za dynastie Han byl objeven způsob zpracování konopného vlákna na papír, který byl značně kvalitnější (a levnější) než doposud používaný psací materiál vyrobený z hedvábí. Levný papír umožnil o více než tisíc let později rozvoj knihtisku (první kniha na konopném papíře byla vytištěna v roce 770 (témeř o sedm století dříve než v Evropě)).V Číně byly také využívány léčivé účinky konopí - první zmínky medicínském využití pocházejí až z 8.stol př. n. l. 

Afrika

Ve starém Egyptě bylo konopí známo, a k výrobě lan používáno už od 3.tis př. n. l. Později si našlo i další využití - existují texty z období vlády Ramesovců, které obsahují receptury na hojení očního zánětu a poraněného nehtu pomocí různých bylinných směsí obsahujících cannabis. Konopí bylo také používáno při lámání kamene - suché vlákno bylo vecpáno do trhlin, poté polito vodou, čímž nabylo na objemu a kámen roztrhlo. Konopí bylo brzy rozšířeno po celé Africe, kde se často používalo v náboženství - např. arabská sekta súfistů hlásala, že náboženského osvícení nelze dosáhnout bez změněného stavu vědomí. Ke změnění stavu vědomí zhusta používali právě hašiš. V roce 1378 došlo v Káhiře k velice zajímavé situaci, která trochu připomíná současný stav - podle příkazu emíra, byli dopadení pěstitelé konopí buď popraveni nebo uvězněni, přistiženým uživatelům zas byly vylámány všechny zuby - represe pochopitelně neměly žádaný efekt - kif se na severu Afriky kouří dodnes. Pěkný systém fungoval u kmene Zulů - cestovatel Bryant o tom napsal: „Často během odpoledne bylo slyšet měkké hluboké zatroubení rohu, nesoucí se stepí. To nějaký osamělý muž volal každého a všechny, aby přišli a byli mu společníky u vodní dýmky". 

 Indie & Střední východ

Zatímco Číňané využívali konopí především průmyslově, Indové kladli minimálně stejný důraz i na jeho psychotropní účinky. Konopí („bhang") zde bylo používáno v rámci náboženských obřadů, k uklidnění nervů před bitvou a k léčení celé řady nemocí. Z Indie bylo konopí postupně rozšířeno na Střední východ - nálezy z Mezopotámie ukazují, že konopné vlákno zde bylo známo už před 10 tis. lety. Další zmínky se objevují v arabských Pohádkách tisíce a jedné noci, kde je v několika příbězích zmíněn bhang a hašiš.

Evropa

Prvním evropským státem, který znal konopí bylo Řecko. Zde se hojně zpracovávala surovina importovaná ze Sicílie k výrobě lan a plachtoví. Konopí se v průběhu dějin pěstovalo snad ve všech evropských státech - používalo se ovšem pouze k výrobě vlákna - jeho léčebných účinků se prakticky nepoužívalo. Velký rozmach zaznamenalo konopnářství v období objevných plaveb - jen díky konopným lanům a plachtám se mohli námořníci odvážit tak dlouhých cest. Marihuana a hašiš se v Evropě ve velkém začala kouřit až v 19. Století, kdy se rozšířila společně s opiáty.

Amerika

Konopí bylo v Americe rozšířeno osadníky z Evropy. Konopnářský průmysl zde postupně nabýval velkého významu až do roku 1937, kdy byla vládou USA schválena nesmyslná konopná daň, která měla za následek skoro úplný úpadek pěstování této plodiny. Krátké znovuoživení zažilo konopí během války, kdy USA hrozil nedostatek této suroviny. V této době americké ministerstvo zemědělství nechalo natočit propagační film Hemp for victory (konopím k vítězství), jehož existenci později popřelo. Po válce bylo konopí postaveno mimo zákon. Později se dokonce pěstování a držení cannabis stalo těžkým zločinem, za který hrozil dlouholetý žalář. Tyto zákony se policii perfektně hodily při pronásledování představitelů kontrakulturního hnutí v 60. letech - stačilo, aby u člověka našli jediného jointa a mohl být poslán za mříže. Podobně tvrdé postihy jsou v USA platné dodnes ! Zákonodárci, kteří používali (a používají dodnes) velmi nechutné lživé propagandy a manipulace veřejným míněním pomocí smyšlených tragických příběhů k prosazení svých neopodstatněných návrhů, bohužel našli mnoho následovníků i mezi demokratickými státy.

Konopí v dobách našich předků

Historie konopí je provázaná světovou historií neboť konopí a jeho produkty byli v minulosti součástí našeho dědictví a páteří mnoha nejstabilnějích a nejdéle trvajících kultur. Na celém světě lidé seli a sklízeli po několik generací svá konopná pole, dříve než vůbec tušili, že jednou bude tato plodina vykázána z povrchu zemského ve prospěch fosilních paliv, dřevařského a petrochemického průmyslu. Z tohoto důvodu Vám na tomto místě přinášíme článek o historii konopí z dob vlády králů a císařů, kdy konopí bylo běžnou a nedílnou součástí života. Cena konopí tak závisela od ceny otroků a užívání od náboženské orientaci země. Konopný průmysl byl tak důležitou součástí hospodářství zemí, že se ve své době nejednou stal nástrojem intrik a manévrování vešch světových velmocí.

Konopí se dostalo do Evropy zřejmě ze dvou směrů. Severní cesta vedla z jižního Ruska přes Litvu do severního Německa, védska, Holandska a Anglie. Touto cestou se vytvořily nízké typy severských konopí. Druhá cesta vedla z Persie po břehu Kaspického moře přes Tádžikistán do Řecka, Itálie, jižní Francie a odtud do střední a západní Evropy.

V Anglii se konopí ve větší míře začalo pěstovat až za vlády Jindřicha VIII. Během anglické námořní nadvlády, v alžbětinském období, zájem o tuto surovinu prudce vzrostl a konopí se začalo pěstovat následně i v britských koloniích Nového světa. Konopí se na území ameriky dostalo s rozvojem mořeplavby a díky jeho potřebnému využití při stavbě lodí. Španělé a Angličané našli v Novém světě bohatá území a díky dobrým klimatickým podmínkám a svou přirozenou přizpůsobivostí k půdě našlo konopí své místo na tomto kontinentě. Nejprve roku 1606 v Kanadě a roku 1611 i ve Virginii pro potřeby námořnictva. Puritánští osídlenci je poté přivezli do Nové Anglie roku 1632. Velký důkaz o užžitečnosti konopí se projevil v recyklačním průmyslu v Americe: staré konopné oblečení handry a lodní plachty se přeměňovali na papír. Otcové americké nezávislosti byli silnými obhájci národní ekonomiky založené na využívání konopí. Ve skutečnosti byli George Washington a Thomas Jefferson sami dlouholetými pěstiteli konopí. Cannabis - konopí bylo legálním platidlem (penězi) ve velké části Ameriky od roku 1631 až do počátku 19. století. Proč? Aby to povzbudilo americké farmáře pěstovat ještě více konopí. Před Americkou revolucí se konopné vlákno používalo dokonce na výrobu pracovních oděvů. Nezávisle na britském území se konopí rozšířilo také do španělských kolonií, roku 1545 do Chile a 1554 do Peru. V severoamerických koloniích se zakrátko stala nenahraditelnou surovinou. Mnoho kolonistů mělo Bible a mapy vytisknuté na konopném papíře a většina jejich lampového oleje pocházela z lisovaných konopných semen. Produkce konopí se stala tak důležitou, že roku 1640 guvernér státu Connecticut nařídil, že rostlinu musí pěstovat kadý občan.

V Německu nastal rozmach konopí v 17. století, kdy se zde pěstovalo až na 375 tisících akrech*. Od 16. do 18. století byli konopným plachtovým a lany vybavené španělské, francouzské, britské, německé, holandské i italské obchodní lodě. Holanďané měli pokročilejí technologie při zpracování konopí. Holadnské větrné mlýny (samy vybavené konopnými plachtami) dodávali energii k lámání stonků konopí a výrazně tak šetřili ruční práci Holanďanů, což umožnilo vyrábět velké množství pláten a lan, kterých bylo zapotřebí k vybudování silné pozice námořního státu. Holandské zásoby nedostačovali k tak vysoké produkci a tak si "mistři větru" opatřovali konopný materiál výměnou s Ruském a Itálií. V polovině 18. století se ve Francii pěstovalo konopí až na 800 tisíci akrech. V 18. - 19. století v Rusku bylo konopí nejdůležitější technickou plodinou, převáně pro výrobu vybavení velkých námořních lodí. Koncem 18. století produkuje Rusko 80 % konopí používaného na západě. Pod nadvládou cara a ruské ortodoxní církve mělo Rusko vzhledem k otrokům a nevolníkům levnou pracovní sílu, která produkovala konopí až do roku 1917. V druhé polovině 18. století kupuje Velká Británie 90 % konopí z Ruska a britské námořnictvo a světový mořský obchod je tak odkázán na ruské konopí. Jeden z hlavních důvodů války roku 1812, ve které bojovala Amerika proti Británii, byl přístup k ruskému konopí. V roce 1807 Napoleon a Ruský car Alexandr podepisují smlouvu, podle které Rusko přestane legálně obchodovat s Anglií. Cílem Napoleonovy strategie bylo zastavit dodávky ruského konopí Anglii, tímto zničit britské válečné loďstvo, které se bez kvalitních konopných plachtoví jen těžko obejde a Velká Británie bude tak nucena ukončit svou blokádu Francie a kontinentu. Car tuto smlouvu nedodržel, toleroval nelegální obchod mezi Ruskem a Anglií. Spojené státy jsou nelegálním obchodem odříznuty od svého konopí z Ruska a Napoleon (ve spojenectví s Amerikou) napadá Rusko s úmyslem zabránit dodávkám konopí britskému válečnému loďstvu. V červnu roku 1812 pochoduje na Moskvu, ale následkem kruté zimy a ruské vojenské taktiky je poražen. V prosinci roku 1814 podepisuje Anglie smlouvu se Spojenými státy, v které souhlasí, že nikdy již nebude obtěžovat americké obchodní lodě (dovážející také konopí z Ruska) a Spojené státy se zavazují, že se jednou provždy vzdávají všech nároků na Kanadu.

Ustupovat ze své pozice nejpoužívanějšího vlákenného zdroje v Americe začalo konopí zejména následkem objevením a zdokonalováním technologie zpracování bavlny (přelom 18. 19. století). Dalším z významných faktorů bylo zrušení otroctví v roce 1865, které poskytovalo levnou pracovní sílu pro enormě namáhavý konopný průmysl a dovoz levnějšího - nikoliv kvalitnějšího - vlákna. Poslední a definitivní tečkou za využití konopí učinil marihuanový zákon schválený roku 1937.

Otázka do diskuse: Stane se v budoucnu konopí opět vlivnou zemědělskou plodinou?

Zdroj: 25.9.2002, Econnet

Proč upadlo konopí v zapomnění?

Málokdo si dnes uvědomuje, že konopí bylo v minulosti velmi důležitou surovinou pro světový obchod. Proto se právě ve chvíli rozvoje konopářského průmyslu a ze strachu z konkurence spojili američtí lobující obchodníci z papírenského koncernu Hearst s "kolegy" z chemického koncernu Du Pont. Ty si spočítali, že by jim v případě plného využití obchodního potenciálu konopí hrozila ztráta několika miliard. Chemici si v té době nově nechali patentovat nylonové vlákno a zosnovali kampaň, ve které udělali z konopí "zabijáka mládeže".

Konopí se rozšířilo v průběhu několika generaci z Číny do celého světa a do třicátých let dvacátého století se využívalo jako užitková rostlina. V roce 1917 nastal důležitý zlom ve zpracovatelském průmyslu, kdy byl Goergeovi W. Schlichtenovi vydán patent na dekortikační zařízení které šetřilo práci, zlepšovalo kvalitu papíru a chránilo lesy tím, že vyrábělo laciný a lehce dostupný zdroj pro rostoucí spotřebu světového papírenského průmyslu. Nový stroj dokázal využít 95 % ze stonků konopí oproti předcházejícím 25% a zároveň snížit náklady. Konopí bylo na nejlepší cestě jak se stát nejvýznamnější složkou amerického a posléze i světového hospodářství. Proč se tak nestalo?

Roku 1931 v USA jmenoval Melon do své funkce Hooverova ministra financí, budoucího muže své neteře, Harry J. Aslingera vedoucím právě přeorganizovaného státního úřadu pro drogy a opiáty FBNDD. Aslinger vykonával tuto funkci po 31 let a přestože se při nástupu do funkce nijak významně o konopí nezajímal, brzy se stal výjimečně posedlý "zlem", pocházejícím z této rostliny, jejíž květy a listy považoval za skvrnu na tváři lidské rasy. Strach z neznámé látky v té době už zachvátil především státy na Jihozápadě, kde ji užívali hlavně černoši a Mexičané. V polovině 30. let udělal Anslinger co mohl, aby strach vystupňoval v hysterii. Využil své novinářské minulosti a přišel nejdříve s bombasticky a úsečně napsaným článkem "Marihuana - vrah mládeže", aby pak ve stejném duchu navázal sérií statí a knih, poukazujících na hrůzy, skryté za konzumací konopí: vraždy, sebevraždy, školáky sváděné "přátelskými cizinci". (Většina z jeho příkladů byla později samozřejmě vyvrácena.) Jakmile se Anslinger vydal na své tažení, přestal projevovat jakýkoli zájem o jiné zprávy o konopí než ty, které se daly zařadit do jeho katalogu ohavností s názvem "Droga zabiják". Prohlašoval o konopí, že je to "silné narkotikum, z něhož přímo čiší Vražda! Šílenství! Smrt!". Noviny ho milovaly. Oponentem se mu stal Národní institut semenných olejů reprezentující výrobce kvalitních maziv a barev, který udával, že konopný olej je velmi důležitý při jejich výrobě i v jiných průmyslových procesech. Zdůraznil také, že návrh Anslingerova protikonopného zákona je příliš obecný a podněcuje aktivitu potlačení tohoto významného odvětví průmyslu pod kontrolu úřadů, která může znamenat jeho likvidaci. V průběhu jednání vystoupil se zásadní námitkou proti Anslingerovu návrhu, také Dr. William Woodward, právní poradce při American Medical Association. Ten namítal, že konopí v léčebných preparátech nikdy zneužíváno nebylo a navrhované zákonné úpravy způsobí lékařům značné obtíže. Byl briskně umlčen. V té době distribuovaly farmaceutické společnosti dvacet osm různých konopných preparátů. Balíčky s marihuanovými cigaretami se prodávaly například jako lék na astma, jejichž použití nový zákon zrušil.
V srpnu roku 1937 bylo ve čtyřiceti šesti ze čtyřiceti osmi států Unie konopí zákonem Marihuana Tax Act zakázáno a jeho pěstování se stávalo pro farmáře stále míň atraktivním. V roce 1941 bylo konopí vyřazeno i z amerického seznamu léčiv - téměř po století rozšířeného užívání. Vládní dozor tak v podstatě zapříčinil úpadek konopného průmyslu, kdy federální agenti donutili majitelé inovujících fabrik zastavit svojí činnost. Jen několik farmářů pokračovalo v pěstování konopí až do vypršení povolení v padesátých letech.

Krátké znovuoživení zažilo konopí během války, kdy USA hrozil nedostatek této suroviny k výrobě plachet, sítí a lan pro armádu, neboť válka zabránila dovozu ze zahraničí. V rámci intenzivního programu bylo v roce 1943 v šesti státech na středozápadě osázeno 146 tisíc akrů* země. V roce 1943 americké ministerstvo zemědělství přišlo s propagačním filmem, nazvaným Hemp for Victory (Konopím k vítězství). Dle něj musel každý farmář, který chtěl pěstovat konopí, dodržovat nařízení zákona O marihuanové dani z roku 1937. To zahrnovalo povinnou registraci farmářovým nejbližším berním úředníkem a zaplaceni poplatku 1$ a v případě nedodržení nařízení přísné tresty. Tato tzv. "Licence" umožňovala farmáři, aby získal od registrované firmy prodávající konopí semena, zasel a pěstoval tuto plodinu a pak následně dopravil zralé, promáčené konopné stonky do konopného mlýna. Existenci tohoto dokumentu USA později popřelo. Film musely shlédnout všichni farmáři a podpisem potvrdit, že ho viděli. Navíc byla vydána brožura o pěstování konopí, kterou každý farmář obdržel. Také Německo v době války vydalo pro svoje farmáře příručku která doporučovala v těchto těžkých letech pěstování konopí. Nikdo si nepoložil otázku: Když bylo konopí tak důležité v dobách války proč ho nadále nevyužíváme i k mírovým účelům?

Po odchodu z oddělení pro narkotika stanul neúnavný důchodce Anslinger v čele americké delegace u Spojených národů, aby s drogami bojoval i na mezinárodní půdě. V roce 1961 se mu v této funkci podařilo donutit šedesát států k podpisu "Uniform Drug Convention" (Jednotné drogové konvence), zavazující strany, že v průběhu dvaceti pěti let skončí s užíváním konopí. Až v posledních letech došlo ke snížení obsahu THC v konopí, které se využívá pro technické účely a následnému odlišení konopí setého a konopí indického.
Zákonodárci, kteří používali v té době (a používají dodnes) velmi nechutné lživé propagandy a manipulace veřejným míněním pomocí smyšlených tragických příběhů k prosazení svých neopodstatněných návrhů, bohužel našli mnoho následovníků i mezi demokratickými státy.

Současně s platností zákona o dani z konopí se zanedbával vývoj strojů pro průmyslové zpracování konopí. Tuto americkou cestu pak následovalo mnoho států světa. Henry Ford sice ještě vyrobil prototyp automobilu z karoserie z konopných vláken, které používalo konopí i jako palivo, strach z "drogy marihuany" byl však větší a technické využití konopí postupně upadlo v zapomnění. Nahlédnutí do historie konopí u nás Vám přinese příští článek.

* 1 akr = 0,405 ha

Zdroj: 25.9.2002, Econnet

Konopí sloužilo jako lék od nepaměti

Konopí sloužilo jako lék od nepaměti

První formální zpráva o konopí jako léku se objevila v Číně před téměř 5000 let, kdy bylo doporučováno proti malárii, zácpě, revmatickým a porodním bolestem a ve směsi s vínem také jako chirurgické anestetikum, informoval list British Medical Journal.



LONDÝN/PRAHA 2. července (ČTK) - Staré jako lidstvo samo je konopí, které kromě mnoha dalších způsobů sloužilo lidem od nepaměti jako léčivá látka. První formální zpráva o konopí jako léku se objevila v Číně před téměř 5000 let, kdy bylo doporučováno proti malárii, zácpě, revmatickým a porodním bolestem a ve směsi s vínem také jako chirurgické anestetikum, informoval list British Medical Journal.

V jeho článku se uvádí, že následně se zprávy o medicinálním využití konopí objevují po celé Asii, Středním východě, jižní Africe i Americe, stejně jako v lékařských spisech antických učenců Plinia staršího, Dioskarida či Galéna, které měly značný vliv na evropskou medicínu následujících 16 století.

V Británii se konopí do oficiální medicíny dostalo až v devatenáctém století. Tehdy W. B. O'Shaughnessy, irský vědec a lékař, v Indii zjistil, že konopí má analgetické a hypnotické účinky, působí proti neklidu, křečím a zvracení. Poté, co si na kozách ověřil, že marihuana a hašiš nejsou jedovaté, začal je s úspěchem podávat svým pacientům k léčení celé řady potíží. Jeho zjištění byla publikována v roce 1842 a lékařské užití konopí se prudce rozšířilo. Drogy z něj byly brzy volně prodejné v lékárnách a od roku 1854 si našly svou cestu i na americký kontinent - místní trh se brzy zaplnil desítkami léčivých prostředků obsahujících konopí.

Na základě více než třicetiletých zkušeností napsal v roce 1890 Reynolds, osobní lékař královny Victorie, že "indické konopí, když je čisté a obezřetně podávané, patří k nejcennějším lékům, jež máme". Podle jeho tvrzení nemělo náhrady v léčení "stařecké nespavosti", "nočního neklidu" a "chorobného vzteku" u dospělých i dětí, ovšem "nepomáhalo při melancholii, nejisté výsledky mělo při alkoholickém deliriu a horší než zbytečné bylo u maniakálních stavů". Nesmírně užitečné shledával konopí u neuralgií, menstruačních bolestí, migrény a pakostnice, ovšem neúčinné u hysterie.

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se konopí jako léčebný prostředek začalo dostávat za zenit své slávy. Ačkoli ho ještě v roce 1913 britský lékař William Osler doporučoval pro osoby trpící migrénou, užívání konopí prudce pokleslo kvůli kolísající účinnosti přípravků z něj, špatné stabilitě při skladování, nepředvídatelným reakcím na orální užívání, dostupnosti syntetických alternativních léků a americkým obavám z rekreačního zneužívání drogy.

V Británii byly drogy z konopí postaveny mimo zákon v roce 1928 ratifikací Ženevské konvence o výrobě, prodeji a pohybu nebezpečných drog. Získání drogy na předpis bylo možné do konečného zákazu v roce 1971. Ve Spojených státech bylo medicinální užití prakticky vyloučeno od roku 1937. Až v roce 1996 povolily zákony státu Kalifornie pěstování a konzumaci konopí pro lékařské účely, pokud tento krok písemně posvětí lékař. Podobná opatření jsou v platnosti například v Itálii či Austrálii a celá řada států sice neschvaluje užívání samotné marihuany či hašiše pro léčebné účely, ale povoluje užívání synteticky získaných náhražek aktivních látek konopí.

Zdroj: iHNed, 2.7.2002

Parfém faraonů je znovu na světě

Legendární parfém Kyfi, kterým staří Egypťané zlepšovali svůj milostný život, se údajně podařilo vyrobit francouzským vědcům. Případní zájemci o starobylou vůni si ale budou muset nechat zajít chuť: mezi jejími přísadami je totiž i konopí, proto jej nikdy nebude možné vyrábět pro komerční účely.
Parfém se podle psaných dokumentů vyráběl v kostičkách a nebyl na rozdíl od moderních produktů na alkoholové bázi. Staří Egypťané jej nosili ve vlasech a v intimních místech. Po letech úsilí znovu vytvořit příslušné aroma nakonec vědcům pomohl řecký spisovatel, filozof a historik Plútarchos. Ten napsal, že Kyfi má
moc "odeslat člověka do spánku, pomoci mu snít sladké sny, uvolnit se, zahnat všechny každodenní starosti a poskytnout jeho duši klid".

Početné ingredience parfému zahrnují i pistácie, mátu, skořici, jalovec a myrhu. Vyrobit jej trvalo léta, protože existuje mnoho různých receptur: "V některých návodech se používá jen deset přísad, v jiných až padesát," říká expertka Sandrine
Videaultová.

"Kyfi se ale nikdy nebude prodávat, protože některé z přísad jsou nelegální substance. V každém případě je jeho vůně pro moderní svět patrně příliš pronikavá," uzavírá Videaultová.

Zdroj: 9.10.2002, iDnes

Konopí vede k psychickým poruchám

Konopí a drogy, které se z něj vyrábějí, tedy marihuana a hašiš, jsou mnoha lidmi považovány za neškodné a jejich užívání ve většině rozvinutých zemí roste. Ovšem čím dál tím více vědeckých studií snáší důkazy, podle nichž i obyčejné kouření marihuany může vyvolat závislost a mít řadu vedlejších účinků, zvláště pak u osob s již existujícími psychickými poruchami.


Britský časopis British Medical Journal v loňském roce zveřejnil rozsáhlou srovnávací studii, z níž jsou negativní aspekty konopí zjevné. Následující text je stručným výtahem zmíněné studie.
K hlavním rizikům užívání marihuany patří krátkodobé následky včetně psychotických stavů následujících po vyšší konzumaci drogy a dlouhodobé v podobě závislosti, kterou si mnozí pravidelní uživatelé ani nemusí uvědomit. Zvláště ohroženi jsou lidé s již existujícími duševními chorobami, jako je například schizofrenie, protože konopí v jejich případě obvykle vyvolává recidivu choroby
a zhoršuje existující symptomy.
Mezi hlavní negativní psychické reakce organismu na drogu patří panika, strach, deprese a psychózy. Většina těchto reakcí je vázána na množství požité dávky, ovšem všechny vedlejší příznaky mohou být zhoršeny dalšími faktory včetně mládí
uživatele, či vrozenými znaky jeho osobnosti.
Psychickým stavem kuřáků marihuany se zabývala například v roce 1996 studie uskutečněná na Novém Zélandu mezi tisícovkou mladých lidí ve věku od 18 do 25 let. Zkušenost s marihuanou přiznalo 38 procent z nich. Z tohoto počtu téměř čtvrtina zaznamenala záchvaty paniky či úzkostný strach, přičemž ženy byly
o polovinu náchylnější k podobným symptomům.
Podobné výsledky měla i další studie v roce 1998, která se zaměřila na 268 kuřáků marihuany, kteří této droze holdovali nejméně deset let a průměrně kouřili dva jointy denně. Mezi jejich nejobvyklejší vedlejší účinky patřily pocity strachu,
paranoie či deprese (21 procent) a únava spojená s nízkou motivací (rovněž 21 procent).
V méně častých případech užívání marihuany provází řada krátkodobých symptomů jako je pocit odosobnění, ztráta smyslu pro realitu, pocity ztráty kontroly, strach ze smrti, iracionální panika a paranoidní myšlenky. Zaznamenány jsou také případy
dezorientace, problémů s pamětí, zmatku, snížené soustředěnosti a neschopnosti přemýšlet. To vše převážně v závislosti na dávce drogy.
Dlouho se věřilo, že užívání marihuany a hašiše nevyvolává závislost a abstinenční příznaky, ovšem od poloviny sedmdesátých let 20. století řada studií prokazuje opak. Zdokumentovány jsou abstinenční příznaky, podle nichž během prvního týdne abstinence začíná být člověk "velmi popudlivý, odmítá spolupracovat a místy
je nepřátelský". Objevuje se také nepřirozený hlad a nespavost, anebo naopak odmítání jídla, neklid, strach, svalový třes, pocení či průjem. Podle studie z roku 1996 uvádí 35 procent konzumentů marihuany, že nemohou s jejím kouřením přestat, i když by si to přáli, dalších 24 procent pokračuje, přestože jim to působí
problémy a 13 procent cítí, že nedokáží spotřebu drogy kontrolovat.

Zdroj: iDNES, 2.7.2002