Marihuana

Obecne:

* Marihuana je vlastne nazev drogy ziskane z rostliny Konopi (Cannabis
Sativa) Byvaji to predevsim susene listy a kvety. Tvrdi se, ze ucinne
latky obsahuji pouze samici rostliny, ale to neni pravda. Samci
rostliny obsahuji THC tez, ovsem v mensim mnozstvi.
* Sativa v nazvu lze prelozit jako uzitecny.
* Behem let byla tato rostlina zarazovana do ruznych celedi. Dnes ma
svou vlastni skupinu zvanou Cannabaceae.
* Stejne tak se menily nazory na to, kolik druhu konopi vlastne
existuje. Zpocatku bylo konopi povazovano za jediny druh s velkou
promenlivosti. Dnes se prosazuje nazor, ze existuji alespon tri druhy
(C. indica, C. ruderalia a C. sativa)
* Nejstarsi zpravy o konopnych vlaknech pochazeji z Ciny z obdobi 4000
let pr. n. l. V Turkestanu (Turkmenistan?) byl nalezen konopny provaz
stary temer 5000 let.
* Domovem konopi je zrejme centralni asie odkud se rozsirilo po celem
svete s vyjimkou arktickych regoinu a tropickych destnych pralesu.
Nejprve se konopi dostalo do afriky. spanele jej privezli do mexika a
peru. francouzi do kanady a anglicane do severni ameriky. Do severni
evropy pronikla v casech slavy vikingu.
* Prvni zpravy o uziti konopi pro zmenu vedomi pochazeji z obdobi
700-500 let pred Kristem.
* V davnych dobach bylo vyuziti konpi velmi rozmanite. Konopna seminka
byla zdrojem aminokyselin, z vlaken obsazenych v rostline se vyrabela
lana, tkaly latky. Konopi se pouzivalo pri leceni.
* Do roku 1937 bylo v USA cannabis sativa soucasti farmakologie.
Predepisovano na ruzne nemoci z popisovano jako mirne sedativum.
* V 19. stoleti se rada evropskych umelcu obracela k marihuane jako k
prostredku rozsireni mysli. Mezi ty nejznamejsi patri Charles
Baudelaire
* Pravdepodobne ji kourilo nekolik americkych prezidentu.
* Zkousel ji kazdy paty american.
* Sociologicke vyzkumy ukazuji, ze maximalni zajem o marihuanu se
objevuje v ranne puberte, pozdeji se ustaluje na stabilnim mnoztvi a
jeste pozdeji se spotreba snizuje.
* Marihuana byla v USA zakazana rok pote, co byl sestrojen stroj
(kombajn) na sklizen a zpracovani konopi. Objevuji se uvahy, ze v tom
mohou mit prsty textilni lobby (Hearst, DuPont)
* Jedno z vysvetleni proc se stalo konopi ilegalnim v USA:
o Do USA imigruji cinane.
o Privazi sebou svou drogu - opium.
o Opium jim umoznuje vykonavat monotoni unavnou praci.
o Jsou lepsimi delniky nez bili.
o Bili osnuji pikle.
o Bili vyvolavaji vlnu rasismu a zaroven zameruji svou nenavist na
opium.
o Opium je zakazano.
o Cinane pozbyvaji svych vyhod.
o Do USA zacinaji imigrovat cernosi.
o Privazeji sebou svou drogu - kokain.
o Kokain jim umoznuje vykonavat...
o Bili osnuji...
o Kokain je zakazan.
o Do usa prijizdeji mexicane.
o Privazeji sebou svou drogu - marihuanu
o Bili osnuji pikle...
o Rok 1937 - marihuna je zakazana.
* Konopi bylo dlouhou dobu jedinym zdrojem vlaken na vyrobu lodnich
plachet. Jedine konopne plachty a konopna lana nehnily ve styku se
slanou morskou vodou.
* Nazev Marihuana pochazi pravdepodobne z mexickeho slangu.
* Z konopi lze vyrabet papir nechemickou cestou (mensi znecisteni
zivotniho prostredi). Tento papir je trvanlivejsi, nez bezny papir ze
dreva. Pouziva se na archivaci dokumentu.
* Z konopi lze vyrabet umele hmoty a palivo pro automobily.
* Semena konopi obsahuji aminokyseliny a esencialni mastne kyseliny v
mnozstvi porovnatelnem se sojou. Oproti soji ovsem ma nizsi citlivost
na UV zareni. Soja je velmi citliva na UV a s rozsirujici se ozonovou
dirou bude jeji pestovani stale tezsi. Snizi-li se obsah ozonu o 16%,
klesnou vynosy soji na 25-30%.
* Jedna hrst konopnych semen kryje porebu proteinu a mastnych kyselin
dospeleho cloveka na jeden den.
* Konopi nevyzaduje tolik hnojeni, jako jine plodiny. Roste temer vsude.
Bylo pestovano dvacet let na jednom miste bez znamek vycerpani pudy.
* Nejznamejsim lekarskym uzitim v soucasnosti je potlaceni nevolnosti a
zvraceni u pacientu lecenych ozarovanim, nebo nakazenych nemoci AIDS,
kteri jsou leceni chemicky. Po odstraneni nevolnosti, muze pacient
normalne jist a ziskat tak dalsi sily na boj s nemoci.
* Diky snizovani vnitroocniho tlaku pomaha marihuana zastavit vyvoj
zeleneho ocniho zakalu, druhe nejcastejsi priciny slepoty na svete.
* Roztrousena skleroza je nemoc pri niz imunitni system napadne vlastni
nervove bunky. I zde marihuana pomaha zpomalit, nebo zastavit prubeh
nemoci.
* Znama pisen La Cucaracha je o mexickem vojakovi, ktery odmitne
pochodovat, dokud nedostane svuj pridel marihuany.
* Z marihuany se vyrabi hasis. Je to pryskyrice sesbirane z rostlin
Konopi. Rostliny se "hladi", na dlanich se casem vytvori hneda az
cerna vrstva, ktera se "zezmoula" dohromady.
* Jestlize kazdou rostlinu pohladite jen jednou, vznikla pryskyrice je
velmi svetla, tazna a draha. Je to ten nejkvalitnejsi hasis.
* Podle toho, kolikrat rostlinu pohladite klesa kvalita. Cim silnejsi
kontakt s rostlinou, tim vice je pak ve vysledne pryskyrici dalsich
latek.

Ucinky:

* Psychoaktivni efekty zavisi na zpusobu pripravy, kvalite rostliny,
velikosti davky, zpusobu aplikace, apod.
* Davno zapomenute pribehy se vybavuji, vynoruji se myslenky bez
zjevnych souvislosti. Nedokazete urcit jak jste se dostali od
predchozi myslenky k te dalsi, zmeneno vnimani casu a nekdy i vnimani
prostoru. Pri velkych davkach se mohou objevit zrakove i sluchove
halucinace. Euforie, nabuzenost, pocit stesti, veselost, smavost jsou
temer pravidlem. Obcas se muze objevit v zaverecnych stadiich deprese.
Ipulsivni chovani, utlum nasili a agresivity.
* Velmi komicky pusobi, kyz v puli vety zapomenete, co jste vlastne
chteli rict.

Doba pusobeni:

* Marihuana zacina pusobit po nekolika minutach pri koureni a po asi
40-50 minutach pri peroralnim uziti.
* Ucinek pretrvava po dobu 1-5 hodin. Pri peroralni uziti je ucinek
delsi.

Davkovani:

* Jelikoz mnozstvi ucinnych latek v rostline zavisi na mnoha faktorech,
nelze presne stanovit mnozstvi marihuany nutne k vyvolani efektu.
* Na predavkovani marihuanou dosud nikdo nezemrel. Bylo by potreba
vykourit, nebo snist nekolik kilogramu drogy. :-) Na zabiti mysi je
treba 40000 krat vetsi davka nez je bezna davka pro cloveka.

Aplikace:

* Nejcasteji koureni. Vlastnorucne vyrobene cigarety (joint), dymky
(cilum, slukovka), vodni dymky. V pripade nouze koureni z plechovky,
pomoci kyble s vodou a lahve od coly, z vydlabaneho jablka...
* Gravitacni dymka (provedeni ala kyblcola)
o Vezmi kybl, napln jej studenou vodou.
o Vezmi dvoulitrovou plastikovou lahev od Coca Coly ci jineho
napoje a urez ji dno.
o Ponor lahev urezanym dnem do vody v kyblu. Z vody bude vycnivat
pouze nekolik centimetru hrdla.
o Na hrdlo lahve umisti nejake sitko, proste neco, do ceho lze
umistit marihuanu a co ma vespod dirky.
o Zapal marihuanu.
o Pomalu vytahuj lahev z vody.
o Jak se snizuje hladina vody, na jeji misto je do lahve nasavan
kour.
o Nasavej, nasavej...
o ...az je spalena vsechna trava, nebo az je lahev plna.
o Odstran z hrdla sitko a priloz k nemu svou dychaci soustavu.
o Lahev opet pomalu zatlacuj do vody. Voda vytlaci kour do tvych
plic.
o Kour se mezitim zchladil.
* Znalci uzivaji specialnich dymek, (vaporizeur) kde se marihuana
nezahriva primo plamenem. Zahriva se na teplotu blizkou vzplanuti.
Plamen totiz nici cast onech zadoucichlatek.
* Zajimave zni zpusob zvany powerhit. Zatimco jeden clovek kour saje,
ostatni foukaji na rozzhavenou spicku jeho jointu.
* Nekouri se stonek ani semena. Obsahuji bud velmi malo, nebo vubec
zadne THC.
* Dymky pro koureni marihuany musi byt odolnejsi proti zaru, nez dymky
urcene ke koureni tabaku. Zatimco tabak sam trvale doutna, konopi
stale vyhasina, takze se musi casto zapalovat.
* Dymky pro koureni hasise a hasisoveho oleje, se nahrivaji zespodu.
* Lze i jist. THC je rozpustne v alkoholu a tucich a navic pred vstupem
do organismu musi projit tepelnou upravou, takze se marihuana ruzne
vari. Zakladem vetsiny receptu je maslo, se kterym pak lze napriklad
pect.
* K dispozici jsou recepty
* Hasis se kouri, nebo uziva peroralne. Pro potlaceni vyrazne chuti se
pije v kapucinu, nebo rozmichava v jogurtu.
* Bezna davka hasise je 1.5 az 2 gramy peroralne nebo 1g pro koureni.

Michani:

* Vylouhovanim rostliny v alkoholu (vodka) po nekolik dni, vznikne
zelene zabarveny alkohol, ktery ohavne smrdi a nazyva se zeleny drak.
* Casto se micha s LSD.

Vzhled:

* Jako susena rostlina.

Cena za davku:

* Nejcasteji zdarma od kamarada. Na ulici jeden joint 20-40 Kc.
* Gram hasise 100-150 Kc.

Navyk:

* Jednim slovem, nevznika.

Tolerance:

* Marihuna ma tzv. opacnou toleranci. Cim dele je uzivana, tim mene
staci na vyvolani stejneho efektu. Neni tedy nutno zvysovat davky.

Nebezpeci:

* Nejcastejsi zpusobem aplikace je koureni. Jakekoliv koureni je
karcinogeni. Obtezuje okoli, snizuje mnozstvi kysliku v tele apod.
* Existuje rada studii, ktere zjistuji, ze skodlivost koure z marihuany
je mnohem nizsi, nez u koure z tabaku. Uvedomte si prosim, ze kour je
jenom mene skodlivy, rozhodne neni zdravy. Poskozeni organismu je
pouze mensi.
* Nektere vyzkumy ukazuji, ze karcinogeni slozkou cigaretoveho koure
neni dehet, ale radioaktvini prvky z pudy a z hnojiv. V televiznim
vystoupeni v roce 1990 uvedl hlavni lekar spojenych statu (Divna
funkce, snad jsem to prelozil spravne) pan C. Everette Koop, ze
nikoliv dehet, ale radioaktivita je zodpovedna za 90 procent vsech
kurackych rakovin plic. Hnojiva pouzivana pro hnojeni tabaku obsahuji
radium 226. Casto je i vysoke zastoupeni tohoto izotopu v pude. Radium
se rozpada na dva jine izotopy s dlouhou zivotnosti. Je to olovo 210 a
polonium 210. Tyto dve latky se v tabaku dobre zachytavaji. Studie
ukazuji, ze kuraci maji vyssi obsah techto radioaktivnich latek v
tele. Navic tabakovy kour zpusobuje podrazdeni v dychacich cestach,
coz usnadnuje udrzeni izotopu v tele. Marihuana naopak snizuje
podrazdeni a neosahuje tyto izotopy. Je mozne, ze z tohoto hlediska je
koureni marihuany bezpecnejsi nez tabaku.
* Kour z marihuany obsahuje vice dehtu nez z tabaku. Mnozstvi dehtu v
kouri se meni pole toho kterou cast rostliny kourite.
* Marihuanu nelze kourit jako tabak. Pokud se zhulite nemuzete kourit
dal, tedy kourit muzete, ale kdo zazil preavkovani, vi, ze to neni nic
prijemneho. Navic diky opacne toleranci staci kourit stale mene.
* Dodnes se nepodarilo presvedcive spojit jedinou rakovinu plic s
kourenim marihuany.
* Koureni marihuany velmi ucinne potlacuje astma. (Pozor neleci).
* Studie ukazuji, ze diky uvolneni dychacich cest muze koureni marihuany
napomoci k procisteni dychacich cest. V nekterych oblastech se kuraci
marihuany dozivaji o dva roky vyssiho veku, nez nekuraci.
* Silni kuraci tabaku se dozivaji o sedm az deset let vyssiho veku, nez
ostatni kuraci, pokud take kouri marihuanu.
* Studie prokazujici poskozeni mozku, nebo geneticka poskozeni vlivem
THC, se nepotvrdily.
* Kdyz uz chcete kourit, pouzivejte vodni dymky. THC neni rozpustne ve
vode, takze vodou projde. Ve vode je naopak rozpustna spousta latek,
ktere mohou byt zdravi skodlive. Pruchodem vodou se kour procisti
(cisty kour, to je ale nesmysl) a ochladi, takze je mene drazdivy.
* V nekterych statech USA je vyroba, prodej a drzeni vodnich dymek
kontrolovano zakonem z oduvodnenim, ze tyto nastroje umoznuji kurakum
vdechovat jedovate latky hloubeji do plic. Zakazy se maskuji za
starost o zdravi lidu. Pritom opak je pravdou. Koureni z vodni dymky
je pro organizmus mene skodlive.
* Marihuana zvysuje proudeni krve v mozku. Konkretne v levem i pravem
frontalnim laloku a v levem spankovem laloku. Nevim jestli je to
dobre, nebo spatne. Snizeni proudeni krve v mozku byva uvadeno jako
argument PROTI uzivani kokainu. Behavioralni studie ukazuji na
souvislost mezi naladami, chovanim a prutokem krve v mozku.
* Koureni pravdepodobne zpusobuje bronchitidu.
* Nebyly nalezeny zaddne dukazy nasvedcujici tomu, ze by dlouhodobe
uzivani marihuany zpusobovalo trvale zmeny nervove soustavy, funkci
mozku, nebo lidskeho chovani.
* V dobe kdy pusobi, snizuje reakcni cas.

Chemie:

* Hlavni ucinnou latkou v konopi je delta-9-tetrahydrocannabinol.
* Konopi obsahuje asi 60 latek ze skupiny tzv cannabinolu.
* V organismu se aktivni delta-9-THC rozklada na dva hlavni metabolity.
o 11-hydroxy-tetrahydrocannabinol
o 1-nor-9-carboxy-delta-9-tetrahydrocannabinol
Tyto latky se rozpousteji v tucich a tedy pretrvavaji v organismu i
delsi dobu po uziti.
* Krome tuku se take rozpousteji v polarnich rozpoustelech.