Vliv konopí na zdraví

Zdraví je Světovou zdravotnickou organizací(SZO) definováno jako "stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo tělesné vady". Kanabinoidy a látky vznikající hořením konopných květů při nejčastějším způsobu užití ovlivňují zdraví konzumenta konopí ve všech třech zmíněných rovinách. Dlouhodobá nebo nadměrná konzumace konopí může být také příčinou rozvoje různých nemocí. Lékaři, psychologové a sociologové, kteří se zabývají dlouhodobým studiem vlivu konzumace konopí na zdraví jedince, se během druhé poloviny 20. století úspěšně vymanily ze lží a polopravd rozšiřovaných během jeho první poloviny. Jednotlivé závěry podrobného a na rozdíl od minulosti objektivního (ideologicky nezatíženého:-) výzkumu jsou i prostřednictvím internetu k dispozici nejen odborníkům, kteří o ně projeví zájem. Medicína, psychologie a sociologie dnes už tedy mají v odpovědích na otázky ohledně rizik spojených s konzumaci konopí celkem jasno. A jak jste na tom vy?

Fyzická rizika
· Akutní či chronický zánět průdušek vzniká v důsledku dlouhodobého nebo nadměrného užívání kouřením.
· Poškození slizniční výstelky průdušnice a velkých průdušek se rozvíjí hlavně při dlouhodobém kouření konopí.
· Rakovinotvorný účinek zplodin hoření se projeví při dlouhodobém užívání kouřením, vzhledem ke stejnému množství tabáku je kancerogenita konopí přibližně o 50% vyšší.
· Poškození dýchacích cest, zápaly plic a obecně větší náchylnost k infekcím dýchacího systému jsou typickými průvodními příznaky dlouhodobějšího kouření.
· Ohrožení srdce a cév vyplývá z poškozováním výstelky cév a srdce toxickými zplodinami hoření biologického materiálu, které z plic přecházejí do krve. Poškozená výstelka je pak zvýšeně náchylná k rozvoji kornatění (aterosklerózy) tepen, jehož důsledkem může být vysoký krevní tlak, tepenná výduť (aneurysma), srdeční infarkt, mozková mrtvice nebo postupný uzávěr tepen vyživujících dolní končetiny či ledviny.
· Vliv na plodnost byl často uváděn jako podstatné riziko. Novější výzkumy prokázaly, že obvyklé i nadměrné dávky THC nemění plazmatické hladiny hormonů odpovědných za plodnost u obou pohlaví. Vzhledem k faktu, že dlouhodobé nadměrné užívání marihuany prokazatelně, přechodně a vratně ovlivňuje reprodukční funkce mužů (pohyblivost spermií) i žen (častější nepravidelnost menstruačního cyklu), je ve hře zřejmě jiný mechanismus.
· Vyvrácená rizika: Nebylo popsáno fatální předávkování; hypotetické smrtné dávky jsou kalkulovány na podkladě zvířecích pokusů. Nebylo popsáno předávkování, které by mělo jakékoliv akutní anebo chronické tělesné následky.
Rizika pro plod
· Snížení porodní váhy v důsledku kouření matky během těhotenství. Aktivní i pasivní kouření v těhotenství vede ke zvýšené zátěži toxickými zplodinami a sníženému okysličování krve plodu, který pak hůře prospívá.
· Poškození plodu a zkrácení těhotenství bylo podrobnějším výzkumem vyvráceno. Dříve se v této souvislosti uvažovalo o toxickém účinku kanabinoidů na plod.
· Vyšší výskyt snížené schopnosti učení a poruch chování dítěte po 4. roce vyplývá ze studie provedené v Ottavě, která prokázala silnou souvislost mezi konzumací konopí matky během těhotenství a rozvojem zmíněných poruch. SZO doporučuje další výzkum této problematiky.

Psychická rizika okamžitá
· Poruchy krátkodobé a střednědobé paměti se mohou vyskytnout výhradně při intoxikaci, po ní jsou již neprokazatelné.
· Poruchy soustředění a pozornosti vznikají pouze v rámci samotné intoxikace, po ní jsou již neprokazatelné.
· Porucha vnímání prostoru a času se rozvíjí výhradně během intoxikace, po ní u zdravých jedinců neprokázána.
· Emoční labilita vzniká pouze v průběhu intoxikace, po ní prokázána pouze u jinak narušených jedinců již před vznikem nemoci.
· Provokace depresí či agitace (pohybového neklidu) byla prokázána pouze u jedinců se sklonem k těmto reakcím.
· Halucinace a další obdobná vážná narušení psychických funkcí vznikají obvykle výhradně při velmi vysokých dávkách, u zdravých jedinců jsou 100% vratné po odeznění účinku drogy.
· Provokace depresí či psychóz byly popsány v ojedinělých případech výhradně u výrazně biologicky i jinak predisponovaných(náchylných) jedinců.
· Stavy panické úzkosti a pohybového neklidu (tzv. "bad trip) charakterizované strachem a paranoidními myšlenkami, někdy defenzivním, jindy ofenzivním až agresivním průběhem, byli popsány v ojedinělých případech, kdy u citlivých osob před a při intoxikace došlo k výjimečně rizikovému nahromadění faktorů, které tento stav způsobily.

Psychická rizika dlouhodobá
· Poruchy krátkodobé a střednědobé paměti jsou prokazatelné pouze u krátkodobé paměti. Prozatím nejsou uspokojivě vysvětleny další související faktory (motivace jedinců k testování, vliv zbytků akutní intoxikace, celková labilita psychiky vlivem intenzivního užívání látky). Poruchy střednědobé a dlouhodobé paměti nejsou prokazatelné jednoznačně, u obou není uspokojivě zodpovězena ani otázka vratnosti těchto poruch.
· Poruchy soustředění a pozornosti jsou prokázány, ovšem opět není uspokojivě zodpovězena otázka míry kolísání poruch mezi sledem po sobě jdoucích intoxikací ani otázka vratnosti těchto poruch.
· Určitá emoční oploštělost byla prokázána u dlouhodobých uživatelů konopí, má poměrně stabilní charakter. Nebyla prokázána nevratnost v případě přerušení užívání látky.
· Narušení motivace a motivační faktorů je prokazatelné u dlouhodobých uživatelů. Není však uspokojivě zodpovězena otázka role a podílu dalších souvisejících faktorů (motivace k testování, životní styl a hodnoty dlouhodobých uživatelů apod.). Popsáno je množství případů dlouhodobých uživatelů konopí schopných relativně normálního fungování ve společnosti i ve vedoucích funkcích a náročných profesích vyžadujících výrazný duševní výkon.
· Syndrom ztráty motivace není uspokojivě prokázán a zdá se být spíše logickým vyústěním výrazného až nadměrného užívání konopí. Zdá se, že uvedený stav je spojen spíše se širšími souvislostmi vzorce užívání a objevil by se u jakékoli látky či činnosti prováděné s takovouto extrémní náruživostí.
· Provokace depresí či psychóz v důsledku dlouhodobé užívání konopí je považována ze potenciálně velmi významný spouštěcí mechanismus jak u depresí, tak u poruch schizofrenního okruhu výhradně u biologicky i jinak predisponovaných jedinců.
· Rozvoj toxické psychózy je stále zahalen řadou nezodpovězených otázek. Hlavní názorový proud předpokládá možnosti vzniku a rozvoje těchto poruch, u nichž se předpokládá krátký průběh (dny až 3 týdny), rychlé odeznění a výrazná převaha pozitivní příznaků (bludy a halucinace).
· Flashback znamená v podstatě znovu navrácením stavu intoxikace bez předešlého požití drogy. Objevuje se poměrně velmi často. Uživateli je vnímán většinou pozitivně. Problém může způsobit zejména u celkově duševně labilních jedinců či jedinců trpících některou z duševních poruch.

Sociální rizika
· Největší riziko představuje prostředí, do kterého se mladý uživatel dostává. Tedy zvýšení sociálního tlaku prostřednictvím sdíleného nižšího prahu vůči užívání drog jako celku. To je způsobeno relativně rozšířeným přístupem k uživatelům ilegálních drog jako homogenní skupině, tedy skupině "mimo zákon".
· Předchozí problém vyvolává velmi zásadní problém druhotné akcelerace rizikových faktorů. Jedná se o to, že zkušeností s konopím se mladý člověk dostává za hranici zákona. Nemusí přitom být ničím problémový či asociální, ale již jen svojí zkušeností s ilegální drogou "je špatný, je drogař, feťák" apod. S tím je spojeno sociální stigma a právě toto stigma může paradoxně způsobit, že se uživatel konopí skutečně začne postupně chovat tak, jak "je očekáváno". Začne se chovat jako "feťák" s dalšími vzorci, které k tomu patří.
· Teorie "vstupní drogy" je vyvrácena již více než 20 let. Vstupní drogou v tomto smyslu slova je pro většinu populace alkohol a tabák (první konzumace 10-12 let). Čím dříve jedinec zkusí alkohol a tabák, tím dříve a pravděpodobněji také zkusí ilegální drogu. Existuje silný vztah mezi tím, že drtivá většina těžkých uživatelů tzv.tvrdých drog začínala (po alkoholu a tabáku) právě s konopím. Obráceně však tento vztah neplatí a je vyvrácen. Kdyby platil byly by dnes všechny vyspělé státy zcela paralyzovány epidemií užívání tvrdých drog.

Léčivé účinky konopí
Účinky konopí lze využít při léčbě nejrůznějších nemocí při nichž je zapotřebí u pacienta snížit nevolnost a podpořit chuť k jídlu, eventuelně zvýšit jeho hmotnost. Dalšími perspektivními skupinami léčiv, o kterých se uvažuje v souvislosti s jednotlivými léčebně využitelnými účinky kanabinoidů jsou léky proti bolesti, asthmatu, vysokému krevnímu tlaku, prášky na spaní, léky na nejrůznější neurologická onemocnění s křečovitým stažením svalů, protizánětlivé léky, antibiotika, léky na epilepsii či zelený zákal, preparáty modulující (ve smyslu + v dávkách kolem 0,01mg/kg tělesné hmotnosti, ve smyslu - v dávkách kolem 10mg/kg) imunitní funkce organismu nebo léky použitelné v terapii alkoholového abstinenčního syndromu. Tyto i některá další možná využití v terapii lidských nemocí zkoumají projekty v Británii (financováno vládou), Kanadě (financováno vládou), USA (2 na sobě nezávislé farmaceutické firmy), Izraeli a pravděpodobně i jinde. V ČR se dlouhodobým výzkumem účinků kannabinoidů zabývá především Ústav farmakologie, LF MU Brno. Nestorem výzkumu nově objeveného (1988) systému kanabinoidových receptorů na povrchu nejrůznějších buněk lidského těla se stal profesor Hanuš působící na University of Hebron. Roku 1992 spolu s kolegou Devanem objevili lidským tělem ve stopovém množství produkovaný kanabinoid, který nazvali podle jeho zjištěných účinků anandamid (ananda=blaženost:-). Koncentrace THC v konopí
Koncentrace THC v českých "outdoor" modelech se pohybuje většinou v intervalu 2-5%. Nejvyšší doložená koncentrace v ČR je 13,5% a byla zaznamenána v "indoor" modelu. Koncentrace THC v holandském modelu "Nederwiet" se pohybuje kolem 8,5%. Průměrná koncentrace THC v Evropě je pak stanovena na 6%. V USA byla průměrná koncentrace THC v konopí v letech 1980-1995 naměřena v intervalu 2,06% až 3,35%. Nejvyšších koncentrací dosahuje THC samozřejmě v hašiši, kde se pohybuje kolem 20%, a hašišovém oleji, kde dosahuje hodnot až 50%.

Způsoby aplikace
Na úvod je důležité uvědomit si, že o míře (nikoliv kvalitě) účinku jakékoliv psychotropní látky na receptory lidských buněk rozhoduje absolutní množství efektivně vstřebané látky, nikoliv její koncentrace v rostlinném materiálu. Při kouření jointa se vstřebá přibližně 50% THC obsaženého v zabalené květině, což představuje při průměrně 500mg 2% konopí v jednom jointu celkovou přijatou dávku 2,5 mg THC. Nástup účinku vykazuje jisté rozdíly v závislosti na individuální citlivosti a předchozích zkušenostech s THC, většinou se však dostaví během pár desítek sekund až několika minut. Vrchol intoxikace pak nastává mezi 40. až 80. minutou. Délka ovlivnění psychiky byla zkoumána v celé řadě studií. Většina studií zaměřená na schopnost řídit motorová vozidla či kvalitu jemných pohybů uvádí prokazatelné změny ještě po 2-4 hodinách od užití. Nejdelší ovlivnění bylo naměřeno ve studii provedené s piloty letadel, u nichž byly změny prokazatelné ještě za 24 hodin po užití.
Při požití konopí ústy dochází ke vstřebání většiny THC obsaženého v rostlinném materiálu (nebo je předem rozpuštěno v tuku a následně přidáno do nerůznějších druhů pečiva). Tudíž i model nekvalitní ke kouření může při požití ústy překvapit konzumenta silou a délkou vyvolaného účinku. Nástup účinku se dostavuje s prodlevou 20-30 minut od požití a vrcholu dosahuje obvykle mezi 2. až 4. hodinou. Čas nástupu účinku i dosažení vrcholu jsou závislé na náplni žaludku, je-li konopný koláček požit nalačno budou oba časy kratší než při požití koláčku po obědě s několika chody. Intoxikace po požití ústy má kolísající průběh. Účinek nastupuje a ustupuje ve vlnách, které mohou mít individuálně velmi odlišný charakter.
Novějším způsobem příjmu konopí je vaporizace, při níž ve speciálně konstruovaných přístrojích zvaných vaporizéry dochází k působení vysokých teplot (většinou 200-300°C) na biologický materiál. Tyto teploty jsou dostatečné k vylouhování všech kanabinoidů a rostlinných silic obsažených v konopí, ale nedochází při nich k hoření. Vzduch vdechovaný uživatelem prostřednictvím delší hadičky či plastových pytlíků opatřených uzávěrem se speciálním ventilem neobsahuje žádné toxické zplodiny přijímané při kouření konopí. Jeho kvalita je tedy až na obsah kanabinoidů srovnatelná se vzduchem dýchaným při procházce po jarní či letní louce. Rychlost nástupu účinku THC a dosažení vrcholu intoxikace je při vaporizaci obdobná jako při kouření konopí, fyzická rizika vaporizace vzhledem ke kouření jsou však nesrovnatelně nižší.